Dvoudenní festival se bude konat převážně na nádvoří bývalého kláštera Sv. Gabriela na pražském Smíchově. Na festivalu se uvedou řady představení, show a hudební produkce pro děti a jejich rodiče. Hlavním lákadlem bude ovšem pop-upové “zlobivé hřiště” nebo úniková hra “naživo” v prostorech Gabriela Loci.
Zlobivé hřiště je svobodný prostor z kartonových krabic a dalších recyklovaných materiálů. Návštěvníci na ně mohu malovat, stavět z nich, bořit, skákat, ležet – můžou dělat až to, kam sahá jejich fantazie. Hřiště vychází z konceptu “adventure playgrounds”, který se v druhé polovině 20. století rozšířil převážně v západním světě. Hlavní myšlenkou těchto hřišť, je dát dětem možnost přijímat rozhodnutí samy za sebe, přijímat vlastní rizika, dát jim svobodu volby a volnost.
“Naše hřiště myšlenkově kopíruje “adventure playground”. Hraj si, dělej, co chceš, všechno je dovoleno – když to neubližuje ostatním. Po loňské zkušenosti už nejsme tolik opatrní. Ozkoušeno máme – už ani já se nebojím, že když povolíme otěže, tak se nám děti pobijou. A tak letos chceme zajít dál. Dát větší míru samostatnosti ale i zodpovědnosti. “ říká Kamila Krbcová, dramaturgyně a jedna z organizátorek festivalu. ‚‚Proto jsme letos první den festivalu naprali kultruním programem a hraním – ten druhý bude taky otevřeno. Jeho hlavní náplní ale bude likvidace, společný úklid. To je to, co nám loni trochu chybělo – doufáme, že tím všichni poznáme, že když něco udělám, měl bych to dotáhnout a všechno má nějaký důsledek. “ Ale návštěvníci se nemusí bát, vše je dobrovolné a i v neděli bude kulturní program, dodává Kamila Krbcová.
Při inspiraci pro hru vycházel organizační tým ze svých dětských vzpomínek a fantazií. “Zachováváme myšlenku loňského roku. Krabice v hlavní roli. Osvědčily se jako naprosto fantastický materiál. Krabice jsou univerzální cihly. Z těch si můžeš postavit hrad, bunkr anebo si vybít vztek. V divadle je to materiál, se kterým se často pracuje v rámci scény – a tak se to nabízelo.” vysvětluje Adam Skala, režisér a organizátor festivalu. “Na prvním ročníku festivalu jsme spolupracovali s dětskou psycholožkou Angelikou Kartous Sbouli, která nám pomáhala pojmenovat a vytyčit si mantinely. Společně jsme došli k tomu, že je potřeba začít zlehka, vytvořit formativní zážitek a zkusit si pojmenovat, co je to vlastně to “zlobení”. Zkoumali jsme, jak tyto principy s dětmi a rodiči ožijí.”
Organizátoři dodávají, že letos proběhne festival již druhým rokem. “Minulý rok nás překvapil svou návštěvností. Dělali jsme festival za punkových podmínek, povětšinou pro naše kamarády s dětmi, protože léto ve velkoměstě bývá pro rodiny s dětmi krizovka. Chtěli jsme přivést dohromady děti svých kamarádů, aby si spolu mohli hrát a učit se brát zodpovědnost za svoje bytí v prostoru. Tenhle koncept se rodičům a vlastně i dětem velice zalíbil a už se nám dostalo spoustu pozitivních reakcí a dotazů, jestli a kdy bude další ročník. Z toho máme radost.” Říká Johana Krtičková, produkční a jedna z organizátorek festivalu.